Blatnice skvrnita (Pelobates fuscus)

——————————————————————————————————

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)

Důležitá poznámka: Informace uvedené na této stránce mohou být zastaralé a tudíž nepřesné. Vycházejí totiž z údajů uvedených ve starších publikacích a zohledňují tehdejší poznatky. V brzké době projde text této stránky revizí, bude upraven podle údajů uvedených v novějších publikacích a bude doplněn o aktuálnější poznatky o tomto druhu.

Znaky :

Středně velká žába s maximální celkovou délkou okolo 8 cm, většinou však menší (5-6 cm). Relativně velká hlava je trojúhelníková, zašpičatělá. Temeno hlavy je výrazně vyklenuté. Nápadně velké oči jsou vystouplé, se svislou zornicí. Vnější ušní bubínek chybí. Tělo je krátké, kůže hladká s řídkými bradavkami na bocích. Končetiny jsou krátké s dlouhými prsty. Na spodní straně zadních noh jsou na bázi prstů světlé, podlouhlé hrboly, jež žába používá k hrabání. Hřbet těla je žlutavý, hnědý až šedý, s tmavými nepravidelnými skvrnami, někdy také s drobnými červenými tečkami. Břicho je zbarveno žlutavě, šedavě nebo čistě žlutě. Pohlavní rozdíly jsou malé, samci jsou menší, v období rozmnožování je u nich možno pozorovat velkou oválnou zduřelou skvrnu ležící mezi bází přední končetiny a loketním kloubem. Hlas blatnice bývá přirovnáván ke klepání na dveře nebo kvokání slepice (“kvo – kvo”), skládá se ze dvou až tří slabik. Blatnice se ozývá výhradně pod vodou a hlavně v noci. Pulci tohoto druhu jsou výjimečně velcí, běžně dosahují délky kolem 10-ti cm (vzácně až 18 cm). Jejich zbarvení je okrově hnědé.

Rozšíření ve světě :

Široce rozšířený druh, vyskytující se v Evropě s výjimkou Velké Británie, pyrenejského poloostrova a většiny severní a jižní Evropy. Rozšířena od střední Francie až do Kazachstánu na východě. Na jihu zasahuje do Bulharska, na severu pak do Dánska, jižního Švédska a Estonska.

Rozšíření v České republice :

Znalosti o rozšíření blatnice skvrnité dosud nejsou dostatečné. Shromážděné údaje zatím ukazují na mozaikovité rozšíření, celkem je obsazeno cca 28 % kvadrátů síťové mapy ČR. I když počet obsazených kvadrátů je poměrně značný, jsou zjištěné údaje natolik roztříštěné, že je obtížné podobu a stav rozšíření blatnice obecně charakterizovat. Souvisleji se vyskytuje pouze v Polabí a v rybničnatých oblastech, značné rozšíření je zaznamenáno na Českomoravské vrchovině. Většina lokalit se nachází v nadmořských výškách do 500 m.n.m., pouze výjimečně je nacházena ve vyšších polohách. Maximální zjištěná nadmořská výška je pro tento druh 810 m.n.m.

Rozšíření v okrese Jihlava :

Na Jihlavsku byla zatím prokázána na cca třiceti lokalitách, potvrzené nebo pravděpodobné rozmnožování je ale pouze na několika z nich. Blatnice je řazena mezi méně běžné druhy na Jihlavsku. Díky jejímu velmi skrytému způsobu života je pravděpodobné, že mnoho jí obývaných lokalit pozornosti mapovatelů uniká. Je to také způsobeno relativně malou početností lokálních populací. O něco hojnější je pravděpodobně na Žďársku (v jihozápadní části tohoto okresu byla nalezena na více lokalitách).

Prostředí :

Hlavním faktorem ovlivňujícím výběr biotopu je typ a hloubka půdy. Blatnice skvrnitá preferuje lokality s lehkými písčitými půdami, často poblíž velkých toků. Vyskytuje se však i v zemědělsky využívané krajině v oblastech lehčích půd, v mokřadech a stepních lokalitách. Vyhýbá se lesnaté krajině a oblastem s tenkou vrstvou půdy nebo s těžkou půdou. K rozmnožování dochází většinou ve středně velkých vodních nádržích s hloubkou 30 až 100 cm a dostatečným množstvím vodních rostlin.

Způsob života :

Výlučně noční druh žáby, přes den ukrytý v norách až do 1 m hloubky, podobně i zimuje. Začátek sezónní aktivity spadá do konce března a dubna, k rozmnožování dochází v dubnu až červnu. Konec aktivity spadá do září. Je-li blatnice vyrušena, snaží se pozadu zahrabat do půdy, v případě podráždění někdy vylučuje kožní sekret česnekového pachu. Tomuto pachu vděčí blatnice za svůj starší český název “blatnice česneková”.

Rozmnožování :

Během páření drží samec samičku před zadními končetinami (tzv. amplexus inguinalis). Vajíčka (kolem 1000 v jedné snůšce) jsou kladena v provazcích 30-100 cm dlouhých a kolem 2 cm silných. Provazce vajíček jsou propleteny ve vodní vegetaci. K dokončení metamorfózy pulců dochází od konce června až do října, někdy pulci přezimují.

Potrava : Skládá se z rozmanitých bezobratlých, pulci se živí převážně vodními řasami.

Ohrožení :

Pulci jsou mimořádně citliví na změny kvality vody. I pro tento druh je velkým nebezpečím používání biocidů, zde o to větším, že blatnice obývá především intenzivně obhospodařované oblasti. Ohrožení však souvisí i s rybničním hospodářstvím, neboť při přihnojování rybníků dochází k masovému úhynu pulců. Velmi negativním faktorem jsou vysoké rybí obsádky v rybnících. Také regulací nížinných toků řek, zavážením písníků a menších rybníků dochází k likvidaci jejich stanovišť. Negativně působí i dlouhodobé vypuštění rybníků, např. při odbahňování. Do značné míry je pro blatnici dnes již nevýhodou její skrytý způsob života, neboť lokality výskytu nejsou podchyceny a k jejich likvidaci dochází i tam, kde by tomu bylo možné zabránit.

Možnosti ochrany :

Evidence rozmnožovacích vodních ploch je základem ochranářských opatření. Dosud zjištěným lokalitám je nezbytné zajistit právní i faktickou ochranu (vhodná forma zvláště chráněného území, zabránění hnojení rybníků a používání biocidů). Důležitý je management lokalit, zabraňující přílišnému zarůstání nebo zazemňování vodních nádrží. Úspěšné je i budování nových, dostatečně velkých nádrží (průměr nad 5 m, hloubka okolo 1 m).

Ochrana v ČR : Silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Pozn.: V předchozím textu jsou, kromě vlastních poznatků autora těchto stránek, použity úryvky textů z knih Obojživelníci a plazi (Diesener & Reichholf 1997), Czech recent and fossil Amphibians and Reptiles (Nečas et al. 1997), Atlas rozšíření obojživelníků v ČR (Moravec ed. 1994) a Ochrana obojživelníků (Mikátová & Vlašín 2002).

Zpět na Druhy na Jihlavsku

Úvodní stránka ● Mapování obojživelníků ● Druhy na Jihlavsku ● Ochrana v praxi ● Fotogalerie ● Publikace ● www odkazy ● Kontakt

—————————————————————————————————————————————