wz

Obojživelníci v okrese Jihlava

——————————————————————————————————

Budování tůní (vodních ploch) pro obojživelníky

 

Za posledních několik let (2008 - současnost) byla v jihlavském okrese i v celém kraji Vysočina realizována řada akcí, které byly prospěšné kromě jiných skupin organismů i obojživelníkům. Mimo jiné byly vybudovány či obnoveny desítky tůní….. Bohužel není možné zde všechny akce všechny prezentovat.

 

Velký podíl těchto managementových akcí, zaměřených zejména na péči o biotopy obojživelníků a podporu obojživelníků tvorbou nových tůní a péčí o terestrické biotopy, můžete shlédnout na internetových stránkách:

 

Mokřady – ochrana a management

web o ochraně obojživelníků a mokřadů

 

 

O ochraně obojživelníků a praktické péči o jejich biotopy více zde:

 

http://obojzivelnici.wbs.cz/sablona/logo_logo_01_p1140755_rej.jpg?rand=1362126441

 

 

————————————————————————————————————————————————————

 

 

… a zde je představení několika akcí, které proběhly do roku 2008:

 

 

Vybudování tůně pro obojživelníky u Záborné

Na jaře roku 2003 jsme se rozhodli pokusně zbudovat drobnou trvalou vodní nádrž bez jakéhokoli budoucího hospodářského využití. Výběr vhodného pozemku nebyl prováděn ani tak podle krajinné potřeby, jako podle ochoty majitelů pozemků souhlasit s realizací zásahu. Díky velmi dobrým osobním vztahům se soukromým zemědělcem panem Myslíkem z obce Záborná, a díky jeho ochotě a vstřícnosti se nám nakonec podařilo náš záměr zrealizovat. Pan Myslík je majitelem části nivy potoka o přibližné výměře jednoho hektaru, na kterém není díky silně podmáčenému charakteru půdy prováděna žádná hospodářská činnost (s výjimkou prořezávky náletových dřevin). Místo zásahu se nalézá v okrese Jihlava, v blízkosti pravostranného přítoku Ochozského potoka, přibližně 200 m východně od okraje obce Záborná (kvadrát 6560). Nikdy v minulosti zde žádné nádrže podobného charakteru nebyly, nejednalo se tedy o revitalizaci stávající tůně, ale o zbudování tůně zcela nové. Při volbě konkrétního umístění nádrže bylo přihlédnuto především k přístupovým možnostem výkopové techniky (podmáčení, stromy) a k žádanému budoucímu maximálnímu oslunění nádrže. Vlastní výkopové práce prováděl osobně pan Myslík za použití jeho techniky. Ač jsme k výkopu  použili ne zcela vhodný a k tomuto účelu konstruovaný hnojný nakladač UNHZ 500, přesto výkop probíhal podle našich představ a bez větších problémů. Nádrž má přibližně kruhový charakter. Dvě třetiny nádrže se svažují do hloubky 1,5 m, zbylá třetina představuje mělčinu o hloubce 0,2 – 0,5 m. Celá akce trvala jeden a půl hodiny, z čehož vlastní výkopové práce zabraly pouhou hodinu. Vytěžená zemina byla deponována do bezprostřední blízkosti nádrže. Do druhého dne od výkopu došlo k zaplnění celé jámy spodní vodou až po její okraj. Nádrž je vzdálena od potoka pouhý 1,5 m, přesto zde nehrozí nežádoucí vodní propojení obou těles (zanášení sedimenty, zavlečení ryb apod.) ani při zvýšeném průtoku potoka (tání sněhu, intenzivní srážky).

 

   Budování tůně na jaře 2003. Foto J. Dvořák

Na tomto místě bychom chtěli poděkovat panu Myslíkovi, který nám bez jakékoli finanční či jiné odměny vyšel vstříc a nejen to, dokonce poskytl své vlastní technické prostředky, čas a úsilí. V budoucnu zde plánujeme zbudování dalších obdobných nádrží snad i za finanční spoluúčasti státu.

Z obojživelníků zde byli ihned následující roku zjara pozorováni pářící se  skokani hnědí (Rana temporaria) v počtu přibližně 15 – 20 jedinců, kteří se v minulosti rozmnožovali v nedalekém 100 m po proudu potoka vzdáleném 0,4 ha velkém intenzivně rybářsky obhospodařovaném rybníce. Vývoj larev a jejich metamorfóza proběhla úspěšně. Dále zde byli v průběhu roku zaznamenáni skokani krátkonozí (Rana lessonae) a několik larev čolka horského (Triturus alpestris). Nádrž byla ihned osídlena bohatým společenstvem bezobratlých.

 

Vzhled tůně na jaře 2004. Foto J. Dvořák

Obnova tůní u Pístova

Vzhled jedné z tůní před revitalizací. Foto J. Dvořák

 Vzhled té samé tůně po provedené revitalizaci. Foto J. Dvořák

 

V roce 2004 zde bylo zaznamenáno úspěšné rozmnožování čolka obecného (Triturus vulgaris), skokana krátkonohého (Rana lessonae) a rosničky zelené (Hyla arborea). Dále zde byl zjištěn výskyt kuňky obecné (Bombina bombina).

 

Vzhled další z tůní před (nahoře) a po (dole)

provedené revitalizaci.

Foto J. Dvořák

Od května 2003 do března 2004 byly zrevitalizovány čtyři silně zazemněné tůně na území bývalého vojenského prostoru Pístov, 2 km JZ od Jihlavy (kvadrát 6659). Tři z těchto tůní již v podstatě neobsahovaly žádnou vodu, poslední nádrž vodu obsahovala, byla však silně zarostlá vodní vegetací a zcela zastíněná břehovými porosty. Všechny tůně byly ručně prohloubeny, rozšířeny a byla provedena prořezávka břehové vegetace. Maximální hloubka nádrží po revitalizaci se pohybuje od 0,5 do 1 m v závislosti na mocnosti odstraněných sedimentů a hloubce nepropustného podloží. Velikost nádrží se pohybuje odhadem v rozmezí 5 až 10 m2. Nádrže leží navzájem jen pár metrů od sebe. Jsou zásobeny kombinovaně dešťovou a spodní vodou. Na obdobnou revitalizaci zde čeká ještě několik dalších převážně zcela zazemněných tůní.

Vybudování nových tůní u Pístova

V rámci nápravných opatření uložených inspekcí životního prostředí byly v roce 2007 vybudovány 2 nové tůně pro obojživelníky na okraji bývalého vojenské prostoru u Pístova.

Hned v první sezóně se ve větší z nich rozmnožovali čolci obecní, ropuchy obecné a skokani krátkonozí. V dalších letech po postupném zarůstání vegetací je předpokládáno jejich výraznější osídlení obojživelníky.

 

Menší tůň krátce po jejím vybudování na jaře 2007.

Foto J. Maštera

Větší z tůní v létě 2007. Foto J. Maštera

Vybudování tůní v PR Vílanecké rašeliniště

Na podzim 2007 vybudovali členové ČSOP Jihlava v rámci managementových opatření PR Vílanecké rašeliniště dvě nové tůně na místě původních vyjetých kolejí od lesnických těžebních strojů. Tůně jsou situovány na jihozápadním okraji plochy rašeliniště.

Vzhled lokality před zásahem (listopad 2007). Foto J. Maštera

Vzhled lokality po provedení managementového zásahu (březen 2008). Foto J. Maštera

Tůně u Vysokých Studnic

     Dvě z tůní u Vysokých Studnic v létě 2004.      ▲ ►

     Foto J. Dvořák

Kromě těchto obojživelníků obývá tůně velké množství bezobratlých živočichů (např. vážky, jepice, měkkýši, …). Vybudování nádrží byl tedy velmi dobrý počin, za který patří jejich budovateli (budovatelům) dík.

Na louce nedaleko Vysokých Studnic vybudoval před nějakým časem neznámý dobrodinec (dobrodinci) pět menších tůní. V současné době slouží k rozmnožování desítek čolků obecných (Triturus vulgaris) a čolků horských (Triturus alpestris), a dále pak také skokanů hnědých (Rana temporaria).

Tůně pro čolka velkého u Bohuslavic

Na podzim roku 2006 byl za spolupráce obce Bohuslavice, AOPK Havlíčkův Brod a ČSOP Jihlava realizován projekt na vybudování celkem sedmi tůní různých velikostí pro obojživelníky na obecních pozemcích v nivě Otvrňského potoka u Bohuslavic. Realizátorem akce byla firma NaturaServis Hradec Králové. Tůně byly vybudovány zejména z důvodu podpory místní populace regionálně vzácného čolka velkého (Triturus cristatus). Největší známá populace tohoto silně ohroženého druhu v okrese Jihlava a současně na celé Vysočině se totiž vyskytuje v obecním koupališti, ležícím východojihovýchodně od Bohuslavic. Koupaliště s nivou přilehlého Otvrňského potoka je zařazeno do národního seznamu evropsky významných lokalit pro čolka velkého v ČR (návrh lze shlédnout na stránce http://www.env.cz/narizeni/zdroje/karty/CZ0613322.html), samotné koupaliště je navíc evidováno jako významný krajinný prvek podle zákona č. 114/1992 Sb. Plocha evropsky významné lokality bude v nejbližších letech rozšířena i na pozemky s nově vybudovanými tůněmi.

 

Kvůli potřebě čištění koupaliště dochází ke střetu obecních zájmů se zájmy ochrany přírody. Při čištění v roce 2003, které bylo prováděno v červnu, zde bylo napočítáno celkem 250 jedinců čolka velkého. Pokud je údržba prováděna v době rozmnožování obojživelníků, jsou likvidovány téměř veškeré jejich snůšky a larvy. Proto byla dohodnuta realizace projektu na vybudování tůní na mokřadní louce jihovýchodně od koupaliště. Po jejich výstavbě je předpokládána kolonizace těchto nových nádrží čolky během několika let. Následně by se zde mohli začít také rozmnožovat a populace by už ne­byla vázána pouze na jedinou nádrž. Pokud se totiž celá populace rozmnožuje pouze v jediné nádrži, je velmi ohrožena vnějšími vlivy (např. při úniku škodlivých látek do vody by mohla být celá nenávratně zničena).

Čištění bohuslavického koupaliště v květnu 2004. Foto J. Maštera

Tůň v západní části pozemku v dubnu 2007. Foto J. Maštera

Největší z tůní v květnu 2008. Foto J. Maštera

Tůň ve východní části pozemku v prosinci 2006. Foto J. Maštera

Pohled na tůně z východ. okraje pozemku (2007). Foto J. Maštera

 

 

Zpět na Ochranu obojživelníků v praxi

 

Úvodní stránka      Mapování obojživelníků      Druhy na Jihlavsku       Ochrana v praxi      Fotogalerie      Publikace      www odkazy      Kontakt

—————————————————————————————————————————————

 © Jaromír Maštera 2002-2014 jaromir.mastera@gmail.com

 

.0pt'>