Obojživelníci v okrese Jihlava
——————————————————————————————————
Kuňka ohnivá (Bombina
bombina)
též
= kuňka obecná
Drobná žába s celkovou délkou
těla nepřesahující
Vyskytuje se od východní poloviny Německa na západě až po jižní část Uralu. Na severu zasahuje až do jižního Švédska, na jihu do severozápadního Řecka. Je známa i z asijské části Turecka.
Dříve patřila mezi běžné druhy, dnes už se vyskytuje vzácněji. CANON (1927) ji na Vysočině uvádí jako hojný druh vyskytující se na většině vodních ploch (autor uvádí kuňku žlutobřichou, ale pravděpodobně jde o záměnu těchto dvou podobných druhů), ale data prozatím získaná při mapování ji řadí mezi méně běžné druhy. Byla zatím zjištěna na několika desítkách lokalit, přičemž v některých případech šlo o větší počet jedinců.
Kuňka obecná je hodně vázána na vodní prostředí. Během vodní fáze života dává přednost trvalým vodním plochám. Rozmnožuje se v mělké vodě s hustou vegetací, oddělující místa vlastního kladení vajíček od ostatní vodní plochy. Typickým místem výskytu po skončení rozmnožování jsou louky a mokřady. Kuňka obecná je typický druh nižších poloh.
Je aktivní během celého dne. V případě ohrožení vylučuje z kožních žláz bělavý toxický sekret. Začátek sezónní aktivity spadá do konce března a do dubna, období rozmnožování trvá od dubna do srpna. Kuňka obecná zimuje na souši, zahrabána v zemi.
Rozmnožování :
Samečkové se zdržují od
pozdního jara až do léta
ve vodách, v nichž se rozmnožují. S hrdélky roztaženými v balónky a s
vypjatým tělem vyluzují melancholicky znějící chór. Samičky se rozmnožují
vícekrát v různém období a kladou malé shluky vajíček od cca 10 do max. 50
vajíček. Vývoj pulců trvá asi dva a půl měsíce. Koncem léta se pulci proměňují
(metamorfují) v drobné, dospělým podobné žabky, dlouhé zpočátku jen
Potrava :
Hmyz spadlý na hladinu, červi a jiní drobní živočichové (pakomáři, komáři, larvy vážek, apod). Svou potravu kuňka neloví jazykem jako skokani či ropuchy, ale uchvacuje ji přímo čelistmi.
Ohrožení :
V minulosti patřila kuňka obecná k běžně rozšířeným druhům. Legislativně je řazena mezi druhy ohrožené, skutečný stupeň současného postižení jejích populací je však výrazně vyšší. Za posledních 15 let se ve východočeském a jihomoravském regionu snížila jejich četnost o 80 %. Kuňky jsou výrazně ohroženy krajinotvornými změnami – scelováním zemědělské půdy, úpravami rybníků pro zemědělské a rekreační účely (tj. prohlubování nádrží a odstraňování pobřežní vegetace), vysokými rybími obsádkami v rybnících, melioracemi mokřadů, přeměnou luk na pole apod. Postupně tak docházelo k mizení a fragmentaci vhodných biotopů. Vzhledem k tomu, že velká část lokalit se nacházela v zemědělské, intenzivně obhospodařované krajině, docházelo k časté kontaminaci pesticidy. Postupně se tak kuňky staly jedním z nejohroženějších druhů našich obojživelníků. Kuňka obecná je zařazena v seznamu ohrožených druhů Bernské konvence a v seznamu ohrožených obojživelníků v projektu ochrany přírody v Evropské unii NATURA 2000.
Možnosti ochrany :
Nejdůležitější je opět ochrana
a vhodná údržba biotopů. Pro kuňky je prospěšné zachovat místa s vysokou
hladinou spodní vody. Na těchto místech je vhodný extenzivní způsob
hospodaření, což znamená mimo jiné zamezit hnojení a používání biocidů. Pokud nelze jinak, je nezbytné tyto zásahy
vynechat alespoň v okruhu
Ochrana v ČR : Silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Pozn.: V předchozím textu jsou,
kromě vlastních poznatků autora těchto stránek, použity úryvky textů z knih
Obojživelníci a plazi (Diesener & Reichholf 1997), Czech recent and fossil
Amphibians and Reptiles (Nečas et al. 1997), Atlas rozšíření obojživelníků v ČR
(Moravec ed. 1994) a Ochrana obojživelníků (Mikátová & Vlašín 2002). |
Úvodní stránka ● Mapování
obojživelníků ● Druhy na
Jihlavsku ●
Ochrana
v praxi ● Fotogalerie ● Publikace ● www odkazy ● Kontakt
—————————————————————————————————————————————
© Jaromír Maštera 2002-2012 – jaromir.mastera@gmail.com