——————————————————————————————————

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Důležitá poznámka: Informace uvedené na této stránce mohou být zastaralé a tudíž nepřesné. Vycházejí totiž z údajů uvedených ve starších publikacích a zohledňují tehdejší poznatky. V brzké době projde text této stránky revizí, bude upraven podle údajů uvedených v novějších publikacích a bude doplněn o aktuálnější poznatky o tomto druhu.

Znaky :

Má širokou hlavu, zakulacený čenich a nápadné podlouhlé příušní žlázy. Ocas je krátký, válcovitý, kruhovitého průřezu. Uprostřed hřbetu jsou 2 řady žláznatých jamek a na bocích po jedné řadě nápadných bradavek, které jsou na těle spojeny příčnými rýhami. Základní barva je temně černě lesklá, kresbu tvoří žlutý nebo žlutooranžový vzorek skvrn nebo pruhů. Břicho je jednobarevně černé, někdy jemně skvrnité. Na rozdíl od samic mají samečkové silněji vyvinutou, často poněkud vystouplou kloaku a jsou obvykle menší. Larvy jsou tmavě šedohnědé s mramorováním. Ihned po narození jsou velké asi 3 cm, mají 2 páry končetin a 3 páry vnějších keříčkovitých žaber. Ocasní ploutevní lem přechází na tělo a zasahuje až do jeho poloviny. Dospělí mloci dosahují maximální velikosti kolem 20-ti cm.

Rozšíření ve světě :

Západní, střední, jižní i východní Evropa s výjimkou Sardinie, Sicílie, V. Británie a Irska. Zasahuje až za karpatský masiv na východě a do Severní Afriky a na Blízký Východ.

Rozšíření v okrese Jihlava :

Během mapování zatím nebyl zjištěn, z různých míst okresu jsou ale známá pozorování z dřívějších let.

———————————————————————————————————————————————

! Hledá se mlok !

podrobnosti o této pátrací akci naleznete na http://amphibia.webzdarma.cz/hleda se mlok.htm

——————————————————————————————————————————————————————————

Prostředí :

Mlok skvrnitý je typický obyvatel původních listnatých a smíšených lesů středních a vyšších poloh v kopcovité nebo horské krajině v nadmořské výšce 120 – 1030 mnm (obvykle 200 – 600 mnm). Základním požadavkem je přítomnost drobných čistých potoků a lesních rybníčků vhodných k rozmnožování. Mimo období kladení larev však často žije daleko od vody.

Způsob života :

Mloci skvrnití zimují v zemních děrách, jeskyních, sklepech, někdy ve větších skupinách. Jsou aktivní zpravidla za soumraku a v noci. Za vlhkého a deštivého počasí však opouštějí své úkryty i během dne. V době odpočinku se zdržují v přirozených dutinách, v děrách drobných savců, ve štěrbinách, i pod padlými větvemi a kmeny. Mloci jsou samotáři, můžeme je však nalézt v příhodných úkrytech i ve společnosti s jinými jedinci svého druhu nebo s čolky horskými. V období aktivity slídí pomalu po okolí. Přitom je jejich tělo mírně zdviženo nad zemí. Po krátkých úsecích následuje obvykle delší přestávka, během níž živočichové odpočívají na břiše, hlavu však přitom znatelně zdvíhají. Když je mlok vyplašen, pokouší se prchnout. Protože se však snadno vysílí, brzy opět pochoduje “mločím tempem”.

Rozmnožování :

Zvlášť aktivní a pohybliví jsou mloci skvrnití v období páření. Na jaře se objevují během března a dubna. Samečkové pobíhají při vyhledáván samic neklidně po kraji, nebo pozorují nejbližší okolí s vysoko zdviženou hlavou. Reagují na každý nápadný pohyb, běží rychle směrem k němu a považují každého příslušníka druhu zpočátku za samičku. Teprve potom poznávají pomocí čichu a podle reakce druhého živočicha, jde-li o samečka nebo o samičku. Sameček šplhá pod samičku a posunuje se rychle dopředu, až dosáhne čenichem k jejímu hrdlu. Poté se pevně k samičce přitiskne a pevně obejme její přední končetiny. Vypustí na zem spermatofor (semenný váček) a vzápětí se trochu zdvihne, aby zadní část těla ohnul do strany. Tak dosáhne samička kloakou přímo ke spermatoforu, který může zachytit. Tato fáze trvá obvykle 15-30 minut. Mloci skvrnití jsou v našich podmínkách vejcoživorodí, tj. kladou zcela pohyblivé larvy. Vývoj larev v těle matky probíhá většinou během letních a podzimních měsíců. Ačkoli jsou pak larvy téměř vyvinuté, přečkávají zimu v těle samičky a ta je rodí až během následujícího jara (od dubna do června). K porodu vyhledávají pomalu tekoucí potůčky a studánky, často však i tůňky v kaskádovité, místy rychle proudící vodě. Protože vhodných míst je často málo, cestují mnohdy velmi daleko, než takovou vodu najdou. Pro kladení larev vyžadují zcela mělké vody a místa s klidnou, neproudící vodou. Kladení se odbývá většinou v noci. Velké samičky mohou rodit až 70 mláďat. Larvy protrhávají vaječné obaly krátce před porodem nebo v kloace během porodu. Protože samice se v okamžiku porodu drží na břehu jen předníma nohama, je v místech s dravějším proudem nebezpečí, že se neudrží, proud ji odnese a samička se utopí (mloci jsou zpravidla špatní plavci). Dravé larvy jsou zpočátku dlouhé 25-35 mm, na horní straně základny končetin je po jedné světlé skvrně. K metamorfóze larev dochází od srpna do září, někdy až na jaře dalšího roku; pohlavně dospívají ve 3. až 4. roce života. Délka života mloků se pohybuje kolem 20 let, v zajetí i přes 50 let.

Potrava : Nejrůznější hmyz, plži, pavouci, blešivci, berušky vodní a červi.

Ohrožení :

V celých oblastech vymizel mlok po přeměně přirozených lesních porostů na monokultury jehličnanů. Negativní význam má i velkoplošná těžba s použitím těžké mechanizace. Velmi nebezpečné jsou v lesích používané biocidy. Limitujícím faktorem je také vymizení míst vhodných k rozmnožování – znečišťování pramenišť, poškozování nebo kontaminace lesních potůčků a studánek, rekultivace starých lomů nebo samovolný zánik studánek. Izolované populace jsou ohroženy i vysbíráváním teraristy. Místně dochází ke značných ztrátám na silnicích. Zazdění vchodů jeskyň a štol vede k úbytku vhodných zimovišť.

Možnosti ochrany :

Zachování původní skladby dřevin na místech dosavadního výskytu, údržba pramenišť a vodotečí v původním stavu, ponechání jezírek na dně opuštěných lomů a zamezení vjezdu automobilů. Studánky, v nichž se vyvíjejí larvy mloků, je vhodné před napadaným listím ochránit dřevěnou stříškou. Pro přežívání mloků mají zásadní význam i zimoviště, často se na ně mloci stahují ve velkém počtu z širokého okolí. Zimoviště by měla být evidována a chráněna. Při uzavírání štol a jeskyní, sloužících jako zimoviště, je vhodné vybudovat při zemi vstupní otvory.

Ochrana v ČR : Silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Pozn.: V předchozím textu jsou, kromě vlastních poznatků autora těchto stránek, použity úryvky textů z knih Obojživelníci a plazi (Diesener & Reichholf 1997), Czech recent and fossil Amphibians and Reptiles (Nečas et al. 1997), Atlas rozšíření obojživelníků v ČR (Moravec ed. 1994) a Ochrana obojživelníků (Mikátová & Vlašín 2002).

Zpět na Druhy na Jihlavsku

Úvodní stránka ● Mapování obojživelníků ● Druhy na Jihlavsku ● Ochrana v praxi ● Fotogalerie ● Publikace ● www odkazy ● Kontakt

—————————————————————————————————————————————