wz

Obojživelníci v okrese Jihlava

——————————————————————————————————

Skokan ostronosý  (Rana arvalis)

také: skokan ostronosý

 

Důležitá poznámka:  Informace uvedené na této stránce mohou být zastaralé a tudíž nepřesné. Vycházejí totiž z údajů uvedených ve starších publikacích a zohledňují tehdejší poznatky. V brzké době projde text této stránky revizí, bude upraven podle údajů uvedených v novějších publikacích a bude doplněn o aktuálnější poznatky o tomto druhu.

Znaky :

Velký skokan s dlouhýma zadníma nohama, které, nataženy dopředu podél těla, dosahují patním kloubem (tibiotarzální kloub) až ke špičce čenichu. Skokan ostronosý je dlouhý 5-7 cm (max. 8 cm), tj. o něco menší než skokan hnědý, od kterého se liší špičatě zakončeným čenichem, velkým a tvrdým patním hrbolem a zcela odlišným hlasem. Sameček je v době rozmnožování na hlavě, většinou i na celém těle více či méně modře zbarven. Podle toho lze v době rozmnožování tento druh dobře rozeznat, aniž bychom žáby podrobněji studovali. Mimo dobu rozmnožování má tento skokan někdy uprostřed hřbetu světlejší pruh, který se výrazně liší od okolního, většinou jednobarevně hnědého, šedavého nebo žlutohnědého zbarvení. Po stranách hlavy je velká tmavá spánková skvrna, na hřbetě jsou výrazné podélné kožní lišty. Bubínek je dobře znatelný a v očích je vodorovná zornice. Boky jsou často skvrnité nebo mramorované až po žlutavou tříselní oblast. Skvrny mohou být i na hřbetě. Břicho je pravidelně světlé, bez kresby. Hlas : V době páření vydávají samci pomocí dvou vnitřních zvukových rezonátorů slabé zvuky připomínající bublání dešťových kapek na vodu, nebo také štěkání psíků (zní jako “uap – ua – uap”, nebo “uouo – uo”). Když skřehotá větší počet skokanů najednou, ozývá se nezaměnitelný chór, daleko slyšitelný přesto, že jednotlivé hlasy jsou velmi tiché. Pulci jsou hnědočerní se zlatitými skvrnkami.

Rozšíření ve světě :

Skokan ostronosý je široce rozšířen v Evropě a Asii, od severovýchodní Francie až na Sibiř. Severně zasahuje ve Švédsku a Finsku až k polárnímu kruhu, na jihu pak do Alp, Slovinska a severního Rumunska.

Rozšíření v České republice :

Obsazeno je celkem cca 20 % kvadrátů síťové mapy ČR. Shromážděná data zatím poskytují jenom přibližnou představu o rozšíření na území naší republiky a odhalují jen oblasti, které nejsou dobře prozkoumány. Příčinou této situace je zejména snadná záměna tohoto druhu s ostatními druhy hnědých skokanů, dále jeho plaché a nenápadné chování v době rozmnožování a výrazné snížení denní aktivity v letním období. Skokan ostronosý u nás žije roztroušeně v nížinných a středních polohách na území víceméně celého státu. Výskyt v nadmořských výškách nad 600 m.n.m. je znám jen vzácně.

Rozšíření v okrese Jihlava :

Zatím byl zjištěn na několika desítkách lokalit, často na rašeliništích nebo rybnících se zrašelinělými břehy (s dystrofní vodou). Skokan ostronosý patří mezi méně běžné druhy na Jihlavsku. Vzhledem k počtu rašelinišť a jiných rašelinných biotopů v okrese Jihlava je ale pravděpodobně hojnější, než jak ukazují dosavadní výsledky mapování..

Prostředí :

Jedná se o ekologicky přizpůsobivý druh upřednostňující vlhká lesní stanoviště. Je nalézán v zaplavovaných lesích podél řek, na okrajích mokřadů, na rašeliništích apod. Rozmnožuje se v menších mělkých vodních nádržích s hloubkou nepřesahující 70 cm, někdy v periodických tůních.

Způsob života :

Podobně jako skokan hnědý, zdržuje se i skokan ostronosý s výjimkou období páření na souši, kde krátkými skoky vyhledává potravu nebo se pokouší uniknout nepřátelům. V nebezpečí skáče do struh nebo rašelinných jezírek a pokud možno se potopí. Zimu přečkává na souši, začátek aktivity spadá do konce února a do března. Rozmnožování probíhá v březnu a dubnu. Samečkové vypadají v době rozmnožování díky tekutině nahromaděné pod kůží nápadně naduřele. Přitom mohou být též intenzívně modří. Konec aktivity spadá do října.

Rozmnožování :

K rozmnožování dochází v době, kdy zmizí na hladině led. Nezačíná tak brzy jako u skokana hnědého, takže ten už má v době, kdy se rozmnožuje skokan ostronosý, obvykle rozmnožování za sebou. Samečkové vnikají do vody před samičkami. Ke kladení vajíček dochází ve střední Evropě většinou koncem března nebo začátkem dubna. Samičky kladou menší shluky vajíček než samičky skokana hnědého. Obsahují obvykle do 1000 vajíček. Pulci metamorfují během června a července. Pohlavní dospělost je dosahována ve třetím roce života, délka života se pohybuje mezi 8 a 12-ti lety.

Potrava :

Hlavní potravou skokana ostronosého je hmyz, červi a svinky, pavouci a plži. Tyto žáby jsou méně vybíravé a loví vše, na co přijdou.

Ohrožení :

Rozšíření skokana ostronosého na území ČR je menší, než by bylo možné předpokládat vzhledem k jeho nárokům. Data, jež by však umožnila posouzení vývoje stavu populací, chybí. Jeho výskyt je zřejmě ovlivněn skutečností, že naše území spadá do okrajových oblastí areálu. Intenzivnímu zemědělství je možné asi přičíst absenci tohoto druhu v některých částech Polabí. Vzhledem k charakteru výskytu v jiných částech republiky je pravděpodobné, že jeho nepřítomnost je zde způsobena až druhotně. Ohrožen je stejnými příčinami jako skokan hnědý, včetně nebezpečí při přecházení komunikací. Je však podstatně méně přizpůsobivý a má vyhraněnější nároky na prostředí. Proto je i zranitelnější. Je také citlivější na kvalitu vody než skokan hnědý a skokan štíhlý. S obtížemi přijímá a osazuje náhradní vodní plochy. Vzhledem k tomu, že k rozmnožování využívá především nádrží trvalého rázu, je často ohrožován rybářským využíváním vodních nádrží (opakované vypouštění a napouštění chovných rybníků v období rozmnožování skokanů a vývoje jejich larev). Pro skokany jsou důležité mokré louky a pobřežní zóny rybníků. Skokany proto ohrožuje i vyhrnování rybničního bahna na břehy a následná degradace rybničních okrajů v ruderální plochy.

Možnosti ochrany :

Stávající informace o výskytu tohoto druhu jsou nepostačující. Základem jeho ochrany je evidence míst rozmnožování a jejich následná ochrana. Důležité je také zachování vhodných mokřadních biotopů.

Ochrana v ČR :  Kriticky ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Pozn.: V předchozím textu jsou, kromě vlastních poznatků autora těchto stránek, použity úryvky textů z knih Obojživelníci a plazi (Diesener & Reichholf 1997), Czech recent and fossil Amphibians and Reptiles (Nečas et al. 1997), Atlas rozšíření obojživelníků v ČR (Moravec ed. 1994) a Ochrana obojživelníků (Mikátová & Vlašín 2002).

Zpět na Druhy na Jihlavsku

 

Úvodní stránka      Mapování obojživelníků      Druhy na Jihlavsku       Ochrana v praxi      Fotogalerie      Publikace      www odkazy      Kontakt

—————————————————————————————————————————————

 © Jaromír Maštera 2002-2012 – jaromir.mastera@gmail.com