|
! Hledá se
mlok
! |
Kde?
V okrese Jihlava, náležícího do kraje Vysočina.
Kým?
Základní
organizací Českého svazu ochránců přírody v Jihlavě.
Od kdy do kdy?
Od jara roku 2004 do neurčita.
Proč?
Mlok je v ČR silně ohroženým druhem
živočicha. Druh kdysi zřejmě zcela běžný byl naposledy oficiálně v okrese
Jihlava zaznamenán v první polovině 80. let 20. století. Navzdory jeho
historickému výskytu a probíhajícímu intenzivnímu průzkumu zde není v současnosti
známa ani jediná lokalita jeho výskytu. Vysokou pravděpodobnost jeho možného
výskytu v okrese Jihlava podporuje i fakt, že se mlok v současnosti
zcela určitě vyskytuje v sousedních okresech Třebíč, Žďár nad Sázavou a
Havlíčkův Brod.
Příčiny ústupu nebo absence
Mezi
hlavní důvod jeho úbytku v okrese Jihlava patří především likvidace nebo
změny v původních lesních biotopech vhodných pro jeho výskyt, tj. přeměna
původních listnatých a smíšených lesů na smrkové monokultury, které jsou pro
něho zcela nevhodné. Mezi další faktory patří i jiné necitlivé zásahy do
krajiny (např. změny vodního režimu, prostorová izolace míst s jeho
výskytem atd.), globální změny klimatu, chemické znečištění, odchyt atd.
Popis
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)
české
jméno: mlok skvrnitý
vědecké
jméno: Salamandra salamandra
příslušnost ke
třídě: Amphibia -
obojživelníci
příslušnost
k řádu: Caudata -
ocasatí
příslušnost
k čeledi: Salamandridae - mlokovití
Dospělci
|
Foto: P. Nečas |
Dospělé jedince obou
pohlaví lze jednoduše vizuálně identifikovat podle kontrastního lesklého
žlutočerného zbarvení. Možná záměna za jiný druh živočicha je prakticky
nemožná. Jedná se o pozemního živočicha, který v dospělosti dosahuje 15
až |
|
Foto: J.R. Šlapeta
Subadultní mlok z lokality Ostrovecký
potok na Křivoklátsku. Foto: J.
Maštera |
|
Larvy
Identifikace mloka podle jeho larev je
v porovnání s dospělci složitější. V úvahu připadá pouze záměna jeho
larev za larvy čolků. Při dodržení jednoduchých pravidel je však určení
spolehlivé. Vzhled larev mloka nastiňují obrázky vpravo.
Larvy se vyvíjejí ve vodě a proto je prvním vodítkem
k jejich správné identifikaci charakter vodního tělesa. Larvy mloka se vyvíjejí
především v čistých potocích a lesních studánkách. Nalézají se
především v klidných partiích toku, nesnaží se výrazně ukrývat a jsou
lehce zpozorovatelné. Larvy čolků se oproti tomu
v potocích nikdy nevyskytují! Larvy mloků lze nalézt i ve stojatých čistých
zastíněných a prokysličených drobných lesních rybníčcích, lomech apod.
Jejich výskyt zde je oproti larvám čolků spíše sporadický, především
v místech s nedostatkem potoků.
Larvy mloků jsou velké 20 až 60 mm a ve vodě je lze nalézt
prakticky po celou vegetační sezónu, nejvíce však v pozdním jaru a
v létě. Podle pěti následujících znaků je bezpečně odlišíme od larev čolka:
1. Báze každé z končetin je zbarvena o něco světleji než je tomu u zbytku končetiny.
2. Konec ocasu je výrazně tupý (u larev čolků do špičky).
3. Vzdálenost mezi nozdrami je větší než mezi nozdrou a okem.
4. Hřbetní ploutevní lem začíná přibližně v polovině délky trupu (u larev čolků začíná nad přední končetinou).
5. Celkové zbarvení je již
od počátku vývoje tmavě hnědočerné až černé, krátce před metamorfózou se
začínají objevovat žluté skvrny (larvy čolků jsou po celou nebo velkou část
svého vývoje světlí, případné tmavé zbarvení získávají některé druhy
krátce před metamorfózou).
Larva
z bočního pohledu. Všimněte si
především charakteristicky tupého
konce ocasu a tmavého zbarvení.
Foto:
P. Podzemný
Larva
na počátku metamorfózy (přeměny). Zde jsou nápadné světle zbarvené báze
končetin.
Larva
těsně před dokončením metamorfózy s již
výrazně vyvinutými žlutými skvrnami.
Foto
J.R. Šlapeta
Obývaný biotop
Dospělci
obývají přednostně listnaté nebo smíšené lesy s bohatým bylinným
podrostem, především pak bučiny a doubravy. Vyhovují
jim strmé svahy s kamennou sutí a s dostatečným
množstvím rozkládající se dřevní a listové hmoty. Nezbytnou podmínkou jejich
výskytu je přítomnost menších potoků, pramenišť a studánek s čistou vodou
pro vývoj jejich larev.
Na
následujících pěti fotografiích jsou zachyceny typické lokality výskytu a
rozmnožování mloka skvrnitého. Jde vesměs o hluboce zařízlá údolí drobných
potoků, z nichž některé ve vrcholném létě téměř vysychají – ale i přesto
dobře slouží k vývinu larev mloků. V okolí potoků jsou zachovány
přirozené až přírodě blízké listnaté lesy, které využívají ke svému životu
dospělí a mladí mloci. Typické biotopy tohoto charakteru s výskytem velmi
početných populací mloků můžete vidět např. v CHKO Křivoklátsko, odkud
jsou i uvedené fotografie (autor fotografií:
J. Maštera, léto 2006).
Tipy a rady
V pozdním
jarním období a v létě a pokud je na vytipované lokalitě přítomen potok,
tak nejrychleji přítomnost mloka prokážeme larvami ve vodě. Pokud je zde
neprokážeme, tak pravděpodobnost, že se zde mloci vyskytují výrazně klesá.
Velmi
účinnou metodou zjišťování přítomnosti mloka (ale i jiných živočichů) jsou
přejetí jedinci na silnicích, které protínají nebo jsou v těsné blízkosti
zkoumaných lokalit.
V okrese
Jihlava je vyšší pravděpodobnost nalezení mloka ve východní polovině okresu,
tj. v části, která navazuje na okresy s výskytem mloka (především na
okres Třebíč). Západní strana okresu navazuje na rozsáhlou oblast, kde se mlok
nevyskytuje a ani (až na výjimky) pravděpodobně nevyskytoval v minulosti
(rozsáhlá oblast západní části Českomoravské vysočiny a jižních Čech). Okres
Jihlava tak leží na hranici historického rozšíření tohoto druhu v České
republice. Podmínky pro jeho setrvání zde tak byly (jsou) na hranici jeho akceptovatelnosti. Z toho důvodu můžeme také usuzovat,
že se zde ani v minulosti nemusel tento druh příliš hojně vyskytovat, a
také, zde mohl být (je) citlivější na negativní zásahy v porovnání
s jinými oblastmi se souvislým výskytem a optimálními podmínkami.
Pohled na jednu z mála lokalit
mloka skvrnitého na Českomoravské vrchovině.
Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice v okrese Třebíč, červen 2004.
Foto J. Maštera
Výzva
Protože není v silách několika lidí
podrobný průzkum celého okresu, rozhodli jsme se požádat o pomoc veřejnost.
Pokud někde v jihlavském okrese naleznete mloka, nebo pokud znáte místo
jeho výskytu z minulosti či máte jakýkoli jiný tip na jeho výskyt, tak
kontaktujte prosím koordinátora této pátrací akce:
Jaromír
Maštera - e-mail: jaromir.mastera@gmail.com; ' 732 877 955
Čím bude hlášení o nálezu mloka podrobnější,
tím budeme radši (např. počet jedinců, doba nálezu, zda byl jedinec či jedinci
živí nebo mrtví apod.). V žádném případě by neměla chybět přesná lokalizace
nálezu a přesné kontaktní údaje na nálezce! Pokud budete mít k dispozici
digitální fotoaparát, vyfoťte nalezeného mloka a fotografii nám zašlete. Na
koordinátora této akce se můžete také obracet s jakýmikoliv věcnými
dotazy.
Po oznámení Vašeho pozorování bude provedeno
místní šetření a když bude výskyt mloka potvrzen, nálezce obdrží hodnotnou věcnou odměnu.
Pokud bude více nálezců ze stejné lokality, odměnu obdrží pouze první nálezce.
Je také naší povinností Vás upozornit, že
mlok skvrnitý je zvláště chráněným druhem, a proto ho nelze oficiálně nebo
legálně odchytávat ani s ním nebo s jeho larvami jakkoliv manipulovat
(to může podle předpisů pouze osoba s platnou výjimkou z MŽP,
v tomto případě je to jeden z autorů této výzvy)! My Vám (na Vaše
vlastní riziko!) však doporučujeme držet se hesla „poznej a chraň“ J! Manipulaci se zvířaty omezte na minimum a v žádném případě nalezené
dospělce a larvy neodnášejte z místa nálezu!!!
Uvítali bychom, kdybyste se
zapojili do mapování výskytu nejen mloka, ale i ostatních obojživelníků, příp.
i plazů a to nejen v okrese Jihlava, ale kdekoli v ČR. Přesně
zmapované lokality výskytu obojživelníků jsou základním předpokladem k
jejich následné ochraně. Kdo chce vědět více, nechť navštíví http://amphibia.webzdarma.cz nebo www.obojzivelnici.wbs.cz .
Jsme rádi, že jste se ve čtení těchto stránek
dostali až do těchto míst, což je potěšitelným signálem do budoucna.
Těšíme se na naši vzájemnou budoucí
spolupráci.
Jan
Dvořák & Jaromír Maštera
počet přístupů
od 1.4.2004