wz

!  Hledá se mlok  !

 

   

 

 

Kde?

 

V okrese Jihlava, náležícího do kraje Vysočina.

 

 

Kým?

 

Základní organizací Českého svazu ochránců přírody v Jihlavě.

 

Od kdy do kdy?

 

Od jara roku 2004 do neurčita.

 

Proč?

 

Mlok je v ČR silně ohroženým druhem živočicha. Druh kdysi zřejmě zcela běžný byl naposledy oficiálně v okrese Jihlava zaznamenán v první polovině 80. let 20. století. Navzdory jeho historickému výskytu a probíhajícímu intenzivnímu průzkumu zde není v současnosti známa ani jediná lokalita jeho výskytu. Vysokou pravděpodobnost jeho možného výskytu v okrese Jihlava podporuje i fakt, že se mlok v současnosti zcela určitě vyskytuje v sousedních okresech Třebíč, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod.

 
Příčiny ústupu nebo absence

 

Mezi hlavní důvod jeho úbytku v okrese Jihlava patří především likvidace nebo změny v původních lesních biotopech vhodných pro jeho výskyt, tj. přeměna původních listnatých a smíšených lesů na smrkové monokultury, které jsou pro něho zcela nevhodné. Mezi další faktory patří i jiné necitlivé zásahy do krajiny (např. změny vodního režimu, prostorová izolace míst s jeho výskytem atd.), globální změny klimatu, chemické znečištění, odchyt atd.

 

Popis

 

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

 

české jméno:   mlok skvrnitý

vědecké jméno:   Salamandra salamandra

příslušnost ke třídě:   Amphibia - obojživelníci

příslušnost k řádu:   Caudata - ocasatí

příslušnost k čeledi: Salamandridae - mlokovití

 

Dospělci

 

Foto: P. Nečas

Dospělé jedince obou pohlaví lze jednoduše vizuálně identifikovat podle kontrastního lesklého žlutočerného zbarvení. Možná záměna za jiný druh živočicha je prakticky nemožná. Jedná se o pozemního živočicha, který v dospělosti dosahuje 15 až 25 cm. Je to noční tvor, s kterým se za dne setkáme jen výjimečně především za deště či po něm, který následuje po déletrvajícím suchu. Přes den se ukrývá v zemních děrách, skalních štěrbinách, rozkládajících se kmenech či pařezech apod. Na jaře ho lze pozorovat od března či dubna. Zimovat začíná v říjnu či listopadu v zemních děrách, jeskyních, šachtách, ale i sklepích apod.

 

Foto: J.R. Šlapeta

 

Subadultní mlok z lokality Ostrovecký potok na Křivoklátsku.

Foto: J. Maštera

 

Larvy

 

Identifikace mloka podle jeho larev je v porovnání s dospělci složitější. V úvahu připadá pouze záměna jeho larev za larvy čolků. Při dodržení jednoduchých pravidel je však určení spolehlivé. Vzhled larev mloka nastiňují obrázky vpravo.

Larvy se vyvíjejí ve vodě a proto je prvním vodítkem k jejich správné identifikaci charakter vodního tělesa. Larvy mloka se vyvíjejí především v čistých potocích a lesních studánkách. Nalézají se především v klidných partiích toku, nesnaží se výrazně ukrývat a jsou lehce zpozorovatelné. Larvy čolků se oproti tomu v potocích nikdy nevyskytují! Larvy mloků lze nalézt i ve stojatých čistých zastíněných a prokysličených drobných lesních rybníčcích, lomech apod. Jejich výskyt zde je oproti larvám čolků spíše sporadický, především v místech s nedostatkem potoků.

Larvy mloků jsou velké 20 až 60 mm a ve vodě je lze nalézt prakticky po celou vegetační sezónu, nejvíce však v pozdním jaru a v létě. Podle pěti následujících znaků je bezpečně odlišíme od larev čolka:

 

1.  Báze každé z končetin je zbarvena o něco světleji než je tomu u zbytku končetiny.

 

2.  Konec ocasu je výrazně tupý (u larev čolků do špičky).

 

3.  Vzdálenost mezi nozdrami je větší než mezi nozdrou a okem.

 

4.  Hřbetní ploutevní lem začíná přibližně v polovině délky trupu (u larev čolků začíná nad přední končetinou).

 

5.  Celkové zbarvení je již od počátku vývoje tmavě hnědočerné až černé, krátce před metamorfózou se začínají objevovat žluté skvrny (larvy čolků jsou po celou nebo velkou část svého vývoje světlí, případné tmavé zbarvení získávají některé druhy krátce před metamorfózou).       

 

Larva z bočního pohledu. Všimněte si  především charakteristicky  tupého konce ocasu a tmavého zbarvení.

Foto: P. Podzemný

 

Larva na počátku metamorfózy (přeměny). Zde jsou nápadné světle zbarvené báze končetin.

 

Larva těsně před dokončením metamorfózy s již  výrazně vyvinutými žlutými skvrnami.

Foto J.R. Šlapeta

 

Obývaný biotop

 

Dospělci obývají přednostně listnaté nebo smíšené lesy s bohatým bylinným podrostem, především pak bučiny a doubravy. Vyhovují jim strmé svahy s ka­mennou sutí a s dostatečným množstvím rozkládající se dřevní a listové hmoty. Nezbytnou podmínkou jejich výskytu je přítomnost menších potoků, pramenišť a studánek s čistou vodou pro vývoj jejich larev.

Na následujících pěti fotografiích jsou zachyceny typické lokality výskytu a rozmnožování mloka skvrnitého. Jde vesměs o hluboce zařízlá údolí drobných potoků, z nichž některé ve vrcholném létě téměř vysychají – ale i přesto dobře slouží k vývinu larev mloků. V okolí potoků jsou zachovány přirozené až přírodě blízké listnaté lesy, které využívají ke svému životu dospělí a mladí mloci. Typické biotopy tohoto charakteru s výskytem velmi početných populací mloků můžete vidět např. v CHKO Křivoklátsko, odkud jsou i uvedené fotografie (autor fotografií: J. Maštera, léto 2006).

 

     

 

     

 

 

Tipy a rady

 

V pozdním jarním období a v létě a pokud je na vytipované lokalitě přítomen potok, tak nejrychleji přítomnost mloka prokážeme larvami ve vodě. Pokud je zde neprokážeme, tak pravděpodobnost, že se zde mloci vyskytují výrazně klesá.

Velmi účinnou metodou zjišťování přítomnosti mloka (ale i jiných živočichů) jsou přejetí jedinci na silnicích, které protínají nebo jsou v těsné blízkosti zkoumaných lokalit.

V okrese Jihlava je vyšší pravděpodobnost nalezení mloka ve východní polovině okresu, tj. v části, která navazuje na okresy s výskytem mloka (především na okres Třebíč). Západní strana okresu navazuje na rozsáhlou oblast, kde se mlok nevyskytuje a ani (až na výjimky) pravděpodobně nevyskytoval v minulosti (rozsáhlá oblast západní části Českomoravské vysočiny a jižních Čech). Okres Jihlava tak leží na hranici historického rozšíření tohoto druhu v České republice. Podmínky pro jeho setrvání zde tak byly (jsou) na hranici jeho akceptovatelnosti. Z toho důvodu můžeme také usuzovat, že se zde ani v minulosti nemusel tento druh příliš hojně vyskytovat, a také, zde mohl být (je) citlivější na negativní zásahy v porovnání s jinými oblastmi se souvislým výskytem a optimálními podmínkami.

 

Pohled na jednu z mála lokalit mloka skvrnitého na Českomoravské vrchovině.

Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice v okrese Třebíč, červen 2004.

Foto J. Maštera

 

Výzva

 

Protože není v silách několika lidí podrobný průzkum celého okresu, rozhodli jsme se požádat o pomoc veřejnost. Pokud někde v jihlavském okrese naleznete mloka, nebo pokud znáte místo jeho výskytu z minulosti či máte jakýkoli jiný tip na jeho výskyt, tak kontaktujte prosím koordinátora této pátrací akce:

 

Jaromír Maštera  - e-mail: jaromir.mastera@gmail.com;  '  732 877 955

 

Čím bude hlášení o nálezu mloka podrobnější, tím budeme radši (např. počet jedinců, doba nálezu, zda byl jedinec či jedinci živí nebo mrtví apod.). V žádném případě by neměla chybět přesná lokalizace nálezu a přesné kontaktní údaje na nálezce! Pokud budete mít k dispozici digitální fotoaparát, vyfoťte nalezeného mloka a fotografii nám zašlete. Na koordinátora této akce se můžete také obracet s jakýmikoliv věc­nými dotazy.

Po oznámení Vašeho pozorování bude provedeno místní šetření a když bude vý­skyt mloka potvrzen, nálezce obdrží hodnotnou věcnou odměnu. Pokud bude více nálezců ze stejné lokality, odměnu obdrží pouze první nálezce.

Je také naší povinností Vás upozornit, že mlok skvrnitý je zvláště chráněným druhem, a proto ho nelze oficiálně nebo legálně odchytávat ani s ním nebo s jeho larvami jakkoliv manipulovat (to může podle předpisů pouze osoba s platnou výjimkou z MŽP, v tomto případě je to jeden z autorů této výzvy)! My Vám (na Vaše vlastní riziko!) však doporučujeme držet se hesla „poznej a chraň“ J! Manipulaci se zvířaty omezte na minimum a v žádném případě nalezené dospělce a larvy neodnášejte z místa nálezu!!!

Uvítali bychom, kdybyste se zapojili do mapování výskytu nejen mloka, ale i ostatních obojživelníků, příp. i plazů a to nejen v okrese Jihlava, ale kdekoli v ČR. Přesně zmapované lokality výskytu obojživelníků jsou základním předpokladem k jejich následné ochraně. Kdo chce vědět více, nechť navštíví http://amphibia.webzdarma.cz nebo www.obojzivelnici.wbs.cz .

 

 

Jsme rádi, že jste se ve čtení těchto stránek dostali až do těchto míst, což je potěšitelným signálem do budoucna.

 

Těšíme se na naši vzájemnou budoucí spolupráci.

 

 

Jan Dvořák  &  Jaromír Maštera

 

TOPlist

 

počet přístupů od 1.4.2004